SEKCE HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE

Projekt Labe II

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ( (02) 20 197 222

V roce 1998 byly ukončeny práce na Projektu Labe II (1995­1998), které volně navazovaly na výsledky Projektu Labe I (1991­1994). Hlavním výstupem Projektu Labe II je závěrečná syntetická zpráva, která interpretuje a dává do souvislosti nejvýznamnější výsledky řešení problematiky ochrany vod v povodí Labe tak, aby mohly sloužit práci orgánů státní správy v oblasti naplňování Státní politiky životního prostředí a pro informaci nevládních organizací a veřejnosti. Za tím účelem byla pro zpracování této závěrečné zprávy poprvé použita metodika OECD PSR EEA DPSIR ("driving forces ­ pressure ­ state ­ impact ­ response"). Je založena na formulaci a hodnocení environmentálních indikátorů pro různé problémové okruhy. Výsledkem aplikace těchto indikátorů je popis příčin současného stavu, charakteristika tohoto stavu a vyjádření míry přiblížení současného stavu ke stavu cílovému. Výchozí podklady pro tuto syntetickou práci jsou v závěrečných zprávách jednotlivých dílčích a etapových úkolů za problémové okruhy jakost vody, ekosystémy, zdroje znečištění (bodové, plošné) a hodnocení nápravných opatření a jejich nákladů a přínosů.

Sledování plavenin a sedimentů v povodí Labe, Moravy a Odry

Ing. Miroslav Rudiš, DrSc. ( (02) 20 197 232

V rámci úkolu, jehož hlavním řešitelem je ČHMÚ Brno a spoluřešitelem VÚV TGM.

bylo mj. provedeno vyhodnocení denních údajů koncentrací, průtoků a odtoků plavenin z 11 profilů ČHMÚ, dále statistická analýza časových řad denních koncentrací plavenin a průtoků, včetně výpočtu regresního vztahu mezi průtokem vody a koncentrací plavenin. Pokračovalo se v celoprofilových měřeních průtoku vody a plavenin pro objasnění hydraulických vlastností měrných profilů. Dále byly provedeny granulometrické rozbory vzorků plavenin a sedimentů a výsledky byly zpracovány v podélném profilu toků. Byly rozpracovány závislosti středního zrna plavenin na koncentraci plavenin a rychlosti proudění vody a získány další informace o resuspendaci kohezivních sedimentů. Byly provedeny analýzy plavenin a sedimentů na těžké kovy, arzen a celkový fosfor. Vzorky plavenin byly odebírány 2krát ročně ve stanicích ČHMÚ, vzorky sedimentů ještě v dalších vybraných profilech na Labi, Moravě a Odře.

Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve

RNDr. Petr Vlasák, CSc. ( (02) 20 197 204

Ve VÚV se řeší čtyři dílčí úkoly, které se zabývají problematikou dostatku vody pro hydrickou variantu rekultivace zbytkových jam po těžbě uhlí a jejich okolí:

• Analýza a upřesňování hydrologických podkladů v povodí Ohře a Bíliny
• Bilance podzemních vod v povodí Ohře a Bíliny
• Limnologicko-ichtyologické aspekty
• Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny
• Řešení zahrnuje i otázku kvality vody, která je k dispozici pro zatápění, a předpokládanou kvalitu vody po zatopení. Dílčí úkoly přihlížejí i k využití vznikajících nádrží a jejich úloze v nově tvořené krajině.
• Povodeň 1997 ­ kvantita
• Ing. Daniel Mattas, CSc. ( (02) 20 197 384
• Hlavní náplní řešeného projektu bylo provedení odhadů kulminačních průtoků v průběhu katastrofální povodně v červenci 1997 s pomocí hydraulického modelování. Simulace byly prováděny v profilech poškozených limnigrafických stanic a dále ve vybraných úsecích zaměřených měrných tratí. Při řešení byl použit model nerovnoměrného proudění Hec-Ras. Rovněž byly provedeny extrapolace měrných křivek vybraných limnigrafických stanic z oblastí dotčených povodněmi pomocí hydraulických výpočetních postupů. Součástí výstupů projektu byla dále studie hodnotící charakter proudění za extrémních průtoků a dokumentační studie extrémních morfologických změn způsobených rovněž katastrofální povodní.
• Hydraulika malých vodních toků
• Ing. Daniel Mattas, CSc. ( (02) 20 197 384
• Ve spolupráci s katedrou hydrauliky a hydrologie FSv ČVUT byl prováděn hydraulický výzkum na fyzikálním vodním modelu. Jeho náplň byla zaměřena na modelování vlivu symetrických revitalizačních prvků vkládaných do pravidelných upravených koryt malých vodních toků. Tato náplň byla ve VÚV doplněna o aerodynamický výzkum nesymetrických revitalizačních prvků vkládaných rovněž do koryt malých vodních toků. Terénní průzkum byl zaměřen především na dokumentaci vlivu extrémních povodňových situací na malé vodní toky.
• Vznik a vývoj ledu v horní Otavě
• Ing. Václav Matoušek, DrSc. ( (02) 20 197 382
• Studie se zaměřila na zodpovězení otázek, které se v období tužší zimy vyskytují na řadě jednání orgánů státní správy, diskutují se mezi odborníky, ale také mezi občany, a jsou předmětem sporů nebo nedorozumění a nedobrých vztahů mezi organizacemi v povodí horní Otavy: Proč se vyskytuje v horní Otavě hodně ledu, co způsobuje špičkový provoz elektrárny Vydra, nezpůsobuje toto velké množství ledu právě provoz elektrárny, jak je možné nepříznivým ledovým situacím čelit? Studie průkazně odpovídá nejen na uvedené otázky, ale i další. Uspořádání a náplň studie jsou podřízeny snaze pomoci čtenáři v rychlé orientaci a v pohotovém nalezení jednoznačné odpovědi na otázky, které je zajímají. Hlavní text není zatížen obtížnou odborností a odkazuje na přílohy nebo literaturu.
• Studie vznikla na základě smlouvy mezi a. s. Povodí Vltavy, závod Horní Vltava v Č. Budějovicích, a VÚV Praha. Polovinu nákladů na řešení hradila Západočeská energetika, a. s., která vlastní a provozuje vodní elektrárnu Vydra v Čeňkově Pile.
• Modelový výzkum úprav Labe pod Střekovem
• Ing. Josef Libý, CSc. ( (02) 20 197 383
• Úsek plavební cesty od VD Střekov po státní hranici ČR/SRN v délce cca 40 km je pro plavbu značně problematický a provozně nespolehlivý. Zatímco na úseku Labe od Střekova do Hřenska je podélný sklon dna řeky 0,43 až 0,60 (max. 0,80)  , činí maxima spádu na německém Labi pod Hřenskem 0,12 až 0,36  . To umožňuje v SRN další zvýšení ponoru při srovnatelných průtocích ještě o cca 20 cm. Tím by se zvýšil rozdíl v nakládacích podmínkách mezi naším a německým úsekem regulovaného Labe na 40 až 60 cm, což znamená v mezinárodní plavbě výrazné provozní a ekonomické znevýhodnění pro dopravu. Řešením tohoto stavu se postupně zabývala a zabývá řada projektů financovaných Ministerstvem dopravy a spojů ČR. Jako vítěz veřejné obchodní soutěže se Výzkumný ústav vodohospodářský TGM od roku 1996 (v plánu prací se počítá s dokončením v roce 2001) zabývá řešením projektu MDs Modelový výzkum úprav Labe pod Střekovem, jehož cílem je ověřit funkčnost navrhovaných úprav Labe v úseku Střekov­státní hranice. Funkčnost Labe je postupně ověřována na trojrozměrných fyzikálních modelech vodních děl Malé Březno, které jsou postupně budovány v laboratořích VÚV TGM. V současné době byl dokončen výzkum na aerodynamickém modelu VD Malé Březno (odpovědný řešitel: Ing. Petr Jiřinec) a připravuje se k zahájení výzkum na hydraulickém modelu VD Malé Březno (odpovědný řešitel: Ing. Josef Libý, CSc.). V roce 1999 proběhne výzkum na aerodynamickém modelu VD Prostřední Žleb a bude postaven hydraulický model VD Prostřední Žleb.
• Měření průtoku vody z čistíren odpadních vod
• Ing. Josef Libý, CSc. ( (02) 20 197 383
• Řešení úkolu bylo zahájeno v březnu 1998. Úkol je řešen v ročních etapách. V 1. etapě vyústilo řešení zakázky v následující realizační výstupy:
• návrh pracovních měřidel průtoku vody o volné hladině (stav realizace: návrh předán ve výroční zprávě MŽP ČR);
• příprava výstavby cejchovny pracovních měřidel průtoku odpadní vody (stav realizace: uplatněno v plánu investic VÚV TGM).
• Soustavná péče byla zaměřena na přípravné práce ke zřízení Střediska MŽP ČR pro posuzování způsobilosti ke kalibraci pracovních měřidel průtoku odpadní vody.
• Kalibrace vodoměrných vrtulí
• Ing. Libuše Ramešová ( (02) 20 197 483
• Kalibrace vodoměrných vrtulí patří mezi statutární činnosti VÚV TGM. Vodoměrné vrtule kalibrujeme pro všechny jejich vlastníky ­ právnické i fyzické osoby, které používají vodoměrné vrtule pro měření.
• Vodoměrné vrtule jsou využívány v terénu pro měření a sledování průtoků vody, takže na jejich přesné kalibraci přímo závisí kvalita měření. Přesné informace z měření průtoku vody na českých tocích jsou základem pro realizaci všech systematických programů ve vodním hospodářství a vedou tak i k přímému zlepšení životního prostředí v ČR.
• V rámci zakázky je zajištěn i kompletní chod České kalibrační stanice vodoměrných vrtulí, včetně nezbytné údržby její stavební i strojní části. Kalibraci vodoměrných vrtulí je možné provádět v rozsahu rychlostí 0,02­7,0 m/s pro vrtule upevněné na tyči i pro vrtule upevněné na torpédu zavěšeném na laně.
• Metody hydrologických výpočtů v měnících se podmínkách
• Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227
• DÚ 01 Metody zpracování dat v nestacionárních podmínkách
• V rámci úkolu byl sledován a vyhodnocován aktuální vývoj změn prvků hydrologické bilance na reprezentativním povodí horní Metuje a na výparoměrné stanici Hlasivo, a to jako indikátor dlouhodobých změn hydrologické bilance.
• Pro extrapolaci průtokových řad do minulosti byla vyvinuta a ověřena metoda založená na využití historických řad srážek a deterministického modelu povodí. Umožní poskytovat pro vodohospodářská řešení řady průměrných měsíčních průtoků s počátkem už koncem minulého století.
• DÚ 02 Výpočet návrhových povodní z přívalových dešťů
• V průběhu řešení byl odzkoušen software WMS (Watershed Modeling System ­ vytvořený v Engineering Computer Graphics Laboratory of Brigham Young University, ve spolupráci s U.S. Army Corps of Engineers Waterways Experiment Station) v podmínkách povodí České republiky. WMS je účinný souhrnný prostředek pro tvorbu hydrologických analýz.
• Byla zpracována metodika a programové vybavení pro výpočet N-letých maximálních úhrnů srážek na ploše povodí. Metodika byla využita již v ČHMÚ při hodnocení katastrofální povodně z července 1997.
• DÚ 03 Modelování hydrogramů povodňových vln v systému stanic
• Při řešení úkolu byly rozvíjeny metody užití lineárních regresních modelů a robustních metod pro modelování hydrogramů v systému stanic. Základním přístupem je modelování s využitím průběhu průtoků i srážkoměrných údajů.
• DÚ 04 Ledové povodně
• Předmětem řešení byla analýza příčin a popis vzniku povodní, které vznikají na vodních tocích v mrazovém období, tj. od vývoje vnitrovodního ledu v toku, až po vznik ledového nápěchu. Zpráva popisuje vývoj ledového nápěchu a uvádí zákonitosti a vztahy, které dovolí předpovídat stav vody.
• Zajištění spolupráce na mezinárodním projektu FRIEND
• Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227
• Projekt FRIEND (Flow Regimes from International Experimental and Network Data, Průtokové režimy z mezinárodních experimentálních a síťových dat) je součástí Mezinárodního hydrologického programu UNESCO.
• Česká republika spolupracuje ve skupině zemí západní a severní Evropy. Rámcovým cílem úkolu je začlenění ČR do zpracování návrhových hydrologických dat v rámci Evropy jak po stránce vývoje, výměny, osvojování a unifikace metod, tak po stránce jednotné datové základny. V roce 1998 byla zpracována studie, která prokázala význam dlouhodobého kolísání srážek a odtoků v povodí Labe a jeho souvislosti s výskytemextrémních období hydrologického sucha.
• Hodnocení jakosti podzemních vod
• RNDr. Hana Prchalová ( (02) 20 197 356
• V současnosti je sledována jakost podzemních vod na objektech státní pozorovací sítě (ČHMÚ), ve zdrojích podzemních vod pro veřejné zásobení a na účelových zařízeních. Nejčastějším způsobem hodnocení je porovnání s normou pro pitnou vodu, přičemž pro některé účely není tento způsob vhodný. Cílem úkolu je vybrat a vyzkoušet jednotlivé metody hodnocení jakosti podzemních vod vzhledem k požadovanému cíli. Způsoby hodnocení se odzkoušejí na skutečných údajích, a to jak ze státní sítě (ČHMÚ), tak z vodárenských společností ve vybraném území.
• V roce 1998 byly porovnány a vybrány nejvhodnější metody hodnocení jakosti v ČR a EU. Na základě shromážděných dat byly vyzkoušeny první způsoby hodnocení jakosti podzemních vod ve vybraném území.
• Podklady regionální vodohospodářské bilance množství podzemních vod pro okresní úřady
• RNDr. Hana Prchalová ( (02) 20 197 356
• Vodohospodářská bilance množství podzemních vod (porovnávání aktuálních zdrojů a odběrů) byla zatím zpracovávána pouze jako informativní, tj. na centrální úrovni pro MŽP. Nižší vodohospodářské orgány (okresní úřady) jsou při běžném rozhodování odkázány kromě vlastního úsudku na hydrogeologické posudky žadatele, které jednak nerespektují nutnost posouzení z hlediska delšího časového období a jednak hydrogeologickou strukturu jako celek. Tento úkol se snaží zaplnit existující mezeru, tj. připravuje a zpracovává potřebné podklady pro vodohospodářské orgány na regionální úrovni. Pro tento účel bylo vybráno zpracování všech údajů v Geografickém informačním systému (GIS) jako univerzálním systému, vhodném k rozhodovacím procesům v území a o území.
• V roce 1998 byly shromážděny a zpracovány údaje (včetně analýz prostorových dat) v západočeském a středočeském regionu. Do roku 2000 bude tímto způsobem zpracováno území celé ČR.
• Kvantitativní a kvalitativní aspekty dešťových srážek různé intenzity a možnosti omezení jejich negativních vlivů na povrchové vody
• Ing. Josef Sobota, CSc. ( (02) 20 197 207
• Byly vyhodnoceny odtoky dešťových vod z přirozených a urbanizovaných povodí s použitím modelu WMS, DesQ a ODKON. Model WMS je dobře použitelný pro výpočet maximálních průtoků a jejich charakteristik za uspořádání vstupních dat ve formě GIS. Model DesQ je vhodný pro velmi malá povodí, kde nejsou k dispozici korektně odvozené hodnoty srážek a odtoků. Model ODKON je zaměřen na urbanizovaná povodí, kde kromě bilance odtoků řeší i bilance znečištění. Jeho výstupy jsou kompatibilní s výstupy modelu WMS.
• Poprvé byla u nás vytvořena metodika pro stanovení čar trvání intenzit dešťů pro různé doby překročení N. Z těchto čar lze odečítat hodnoty tzv. "mezních dešťů", používané ve stokování. Byl sestaven program SRAZ64 a ukázkově byly zpracovány čáry trvání intenzit pro stanice Karlov (pro N = 0,1 až 50 let) a Vír (pro N = 0,1 až 20 let).
• V rámci výzkumu znečištění dešťových vod z urbanizovaných povodí byl sledován vliv přelivů odlehčovací komory Evropská (pražská kmenová stoka D) na kvalitu Šáreckého potoka. Předložena jsou zpracovaná měření uskutečněná v kanalizaci a v potoce ze šesti dešťových událostí. Výsledky jsou podkladem pro obecná modelování odnosů znečištění ve stokové síti a při vypouštění do recipientů.
• Řešení ochrany jakosti a množství podzemních a povrchových vod a jejich prostředí v povodí Litavky
• Ing. Josef Sobota, CSc. ( (02) 20 197 207
• Na základě strategie "trvale udržitelného rozvoje vodního hospodářství" je rozpracováno integrální řešení v regionu povodí Litavky. Předloženy jsou metodické zásady při zpracování regionální studie, tj. kritéria pro výběr studijního území a jeho popis. Nejprve je řešení rozpracováno na úrovni regionální. Klíčové veličiny jsou hledány pomocí matice cílových parametrů pomocí vkládaných významností vzájemných vazeb mezi parametry. Podle klíčových vazeb je organizován regionální monitoring. Simulace kvality vody v říční síti je řešena modelem QUAL2E. Submodelem UNCAS je provedena nejistotní analýza, podle které jsou navrženy scénáře řešení. V dalším kroku jsou vybrány problematické lokality. Na lokální úrovni je organizován podrobnější monitoring a použity jsou různé simulační modely (pro povrchový odtok, hydrodynamické jevy ve stokové síti, transport znečištění, provoz ČOV). Připojeno je posouzení kanalizačního sběrače Příbrami a okolí, včetně návrhu změn koncepce odvodnění.
• Hlavními výstupy, které zobecňují poznatky z povodí Litavky, jsou dokumenty:
• Nové pojetí vodohospodářského plánování a jeho vazba na integrované posuzování urbanizovaných a civilizačními aktivitami ovlivněných povodí.
• Metodika pro vyhodnocování stavu a navrhování rozvoje vodního hospodářství v urbanizovaných a civilizačními aktivitami ovlivněných povodích.
• Vodohospodářské školicí a informační středisko VÚV TGM
• RNDr. Jitka Spoustová ( (02) 20 197 362
• Vodohospodářské školicí a informační středisko je zřízeno na základě podpisu partnerské dohody o stálé spolupráci v oblastech společného zájmu, zejména v oblasti školení a výměny vodohospodářských informací, mezi Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM Praha a Office International de l`Eau, Francie.
• Cíle tohoto projektu spočívají ve výměně zkušeností v řízení vodního hospodářství v souvislosti s tržní ekonomikou na úrovni obcí, okresů a regionů, v poskytování aktuálních vodohospodářských informací a rozvoji vodního hospodářství ve shodě se směrnicemi Evropské unie.
• V roce 1998 proběhly pilotní kurzy pro státní správu a samosprávu v povodí Úhlavy, Radbuzy a Mže a v povodí Dyje, proškoleno bylo 112 účastníků. Další kurzy budou směrovány na celé území ČR, s aktuálními tématy pro danou oblast a pro účastníky z různých organizací vodního hospodářství.
• Některá školení budou probíhat také ve spolupráci s Institutem pro místní správu. Využijeme též výsledků mezinárodního projektu distančního vzdělávání ve VH.
• Výzkum transportních procesů v povodí dotčeném náhlými změnami odtokových poměrů (Jizerské hory)
• Ing. Šárka Blažková, DrSc. ( (02) 20 197 222
• Řešená problematika je součástí projektu Ekologické aspekty ochrany vodního bohatství.
• Cílem výzkumu v Jizerských horách bylo přispět k poznání hydrologických a chemických procesů v měřítku od půdních vzorků, přes výzkumnou plochu až po celé malé povodí. Základním přístupem řešení bylo propojení experimentálního a modelového výzkumu. Získané soubory dat z hydrologie, chemie vody, půdní fyziky a ekologie umožní např. stanovení referenčního stavu pro Jizerské hory a další antropogenně ovlivněné (acidifikované) oblasti pro účely Rámcové směrnice EU, predikci změn v tvorbě povodňového odtoku v antropogenně ovlivněných oblastech (odlesnění, odvodnění) jako podklad pro analýzu rizika, vypracování realistických postupů pro odhad plošného znečištění.
• Vedle nositele projektu VÚV TGM byl podíl výzkumu zajištěn spolunositeli z ČHMÚ, ČVUT a ČGÚ. Dále se řešení účastnili zahraniční spolupracovníci z Univerzity v Lancasteru.
• Z modelových přístupů byl použit zejména TOPMODEL, z chemických modelů švédský model PROFILE, oba ve spojení s metodou GLUE (Generalized Likelihood Uncertainty Estimation). Dvourozměrným modelem SWVS_2D bylo simulováno současně proudění vody a transport rozpuštěných látek.
• Ochrana přirozeného režimu a jakosti podzemních vod
• RNDr. Zdeněk Anton ( (02) 20 197 347
• Řešení úkolu, který je součástí projektu Ekologické aspekty ochrany vodního bohatství, bylo zaměřeno na problematiku změn kvality a režimu podzemních vod v důsledku vrtných prací v hydroproduktivních oblastech. Technologie vrtání sond a vystrojování vrtu jsou příčinou častého vertikálního propojení jednotlivých oběhových systémů. V určitých hydrogeologických rajonech dochází vlivem vertikálního propojení kolektorů s rozdílným oběhem a kvalitou podzemní vody k ohrožení množství a kvality zdrojů pitné vody.
• Výzkum byl prováděn ve vybraných oblastech povodí Pšovky, Košáteckého potoka, Liběchovky, Obrtky a Úštěckého potoka, dále v křídových sedimentech na pravém břehu Jizery a Labe, povodí Skalského potoka a regionu jižní části Třeboňské pánve. Prostředkem řešení byl modelový výzkum oběhu a kontaminace podzemní vody pomocí prostorových hydrogeologických modelů regionů.
• Řešení bylo ukončeno po dosažení sledovaných cílů ve vybraných oblastech:
• určení rajonů a jejich částí, kde dochází k negativnímu ovlivňování kvality a množství podzemní vody vertikálním propojením zvodní, včetně návrhu sanace,
• vyhodnocení finanční náročnosti likvidace jednotlivých vrtů,
• návrhu postupu pro orgány státní správy v případě povolovacích řízení k provádění průzkumných, monitorovacích a jímacích vrtů.
• SEKCE JAKOSTI VOD A PROCESŮ JEJICH ZMĚN
• Hodnocení změn jakosti vody v tocích
• Ing. Marie Kalinová ( (02) 20 197 213
• Úkol má dlouhodobý charakter, vychází především ze zpracování údajů o jakosti vody a radioaktivitě ze státní sítě pro celou ČR. V kontrolních profilech státní sítě jsou zjišťovány trendy vývoje, je hodnocen současný stav jakosti vody, ve vybraných profilech se hodnotí látkové odtoky. Důležité je také porovnání jakosti vody v tocích se zatížením povodí nad kontrolními profily emisemi z bodových zdrojů znečištění. Z porovnání vyplývají poznatky o kriticky zatížených lokalitách. K tomu se využívá SVHB, Registr bodových zdrojů znečištění a databáze Projektů ochrany vod. Práce dále zahrnují podle aktuální potřeby výpočty podélných profilů jakosti vody v Labi a v přítocích pomocí SW MIKE, event. práci s dalšími softwarovými nástroji pro rozhodovací analýzu. Výstupy slouží jako technické podklady pro novelizaci legislativních předpisů ve směru přidružení k EU, pro souhrnné informace o ochraně vod předkládané vládě ČR, pro aplikaci a doplňování Směrného vodohospodářského plánu, pro práce na Projektech Labe, Odra a Morava. Poznatky získané při hodnocení slouží zpětně pro formulaci doporučení k optimalizaci státního monitoringu jakosti vody.
• Vnos a výskyt polychlorovaných bifenylů v Labi
• Ing. Vladimír Kužílek ( (02) 20 197 354
• Úkol je řešen ve spolupráci s BfG Berlín a jeho hlavním cílem je průzkum kontaminace labských sedimentů a plavenin polychlorovanými bifenyly (PCB). Součástí tohoto záměru je také popis charakteristického zastoupení jednotlivých izomerů (kongenerů) PCB v české části Labe a vytipování zdrojů kontaminace PCB.
• Polární organické škodliviny v Labi
• Ing. Jan Vilímec ( (02) 20 197 324
• Ve spolupráci s DVGW-TZW Karlsruhe, pracoviště Drážďany, probíhá výměna know-how pro analytiku polárních organických sloučenin (syntetické komplexotvorné látky, aminy, halogenoctové kyseliny, aromatické sulfonové kyseliny a halogenované ethery). Současně je zjišťována situace ve znečištění českého úseku Labe těmito látkami a jsou identifikovány významné zdroje tohoto znečištění. Cílem je poukázat na rozšíření dosud méně známých skupin škodlivých látek a podpořit tak snahy o pokles zatížení Labe těmito škodlivinami.
• Souhrnné vyhodnocení zatížení Labe a jeho přítoků škodlivými látkami od pramene až po ústí
• RNDr. Petr Lochovský ( (02) 20 197 266
• Úkol je řešen ve spolupráci s GKSS-Forschungszentrum Geesthacht. Cílem projektu je doplnění údajů o zatížení významných přítoků Labe stopovými prvky a vybranými organickými škodlivinami, získaných v rámci předchozího projektu v letech 1994­1997, a společně s německou stranou jednotné vyhodnocení výsledků vhodnými statistickými postupy v celém povodí Labe. Výsledkem projektu bude vedle přehledu o aktuálním zatížení sedimentů, plavenin a vodní fáze ve vztahu k přirozenému geogennímu pozadí i řada doporučení pro praxi, zaměřených na strategii a ekonomiku sledování s ohledem na trendy znečištění.
• Vliv živin na kvalitu vody toku Labe za měnících se podmínek zatížení
• RNDr. Blanka Desortová, CSc. ( (02) 20 197 411
• Úkol je dílčí částí mezinárodního německo-českého projektu "Sledování a posuzování zatížení Labe a jeho nejdůležitějších přítoků chemickými látkami", který je financován Spolkovým ministerstvem pro vzdělání, vědu, výzkum a technologie. Na řešení projektu se podílí VÚV TGM společně s Umweltforschungszentrum Leipzig-Halle GmbH, sekce Gewässerforschung Magdeburg.
• Řešení projektu je zaměřeno na:
• zachycení změn zatížení toku Labe živinami a dopadu těchto změn na procesy spojené s eutrofizací ekosystému Labe,
• posouzení možnosti zmírnění eutrofizace v souvislosti s očekávanými změnami koncentrace živin v Labi,
• odhad únosného zatížení Labe živinami, které by vedlo ke snížení důsledků eutrofizace a zlepšení kvality vody.
• Hodnocení dopadu antropogenních faktorů na vybrané složky biocenóz povrchových vod
• RNDr. Blanka Desortová, CSc. ( (02) 20 197 411
• Úkol je zaměřen na zavádění nových přístupů k využití a interpretaci výsledků sledování vybraných složek biocenóz povrchových vod pro komplexní hodnocení stavu a vývoje kvality vodních ekosystémů. Mezi sledované složky vodních biocenóz patří společenstvo fytoplanktonu, makrozoobentosu a ichtyofauny. Součástí úkolu je příprava návrhů k praktickému využití výsledků sledování biotických složek povrchových vod uživateli a správci vodních toků a ve státní správě. Aktuálně je zařazena problematika uplatnění výsledků monitoringu biotických složek povrchových vod pro integrované ekologické hodnocení vodních ekosystémů a pro přípravu návrhů k jejich ochraně, které budou odpovídat charakteru připravované novely rámcové směrnice o vodohospodářské politice EU a plnit úmluvu o ochraně biodiverzity.
• Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR
• Mgr. Pavel Rosendorf ( (02) 20 197 413
• Problematika plošného znečištění vod se dostala do popředí zájmu především díky účinné eliminaci znečištění ze zdrojů vodových. Projekt si klade za cíl navrhnout pro tři typy plošného znečištění ­ dusičnany, acidifikaci a fosfor ­ vhodný univerzální nástroj pro identifikaci a následné omezení příčin plošného znečištění. Postup, který by měl vést k řešení problematiky plošného znečištění, je založen na identifikaci tzv. zranitelných oblastí ­ návrhu akčního programu (popř. scénáře vývoje a následků) a zavedení monitoringu jako zpětné kontrolní vazby. Základní filozofie projektu vychází ze zásad, které jsou uplatněny ve směrnici Rady Evropské unie 91/676/EHS, která se zabývá ochranou vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zranitelné oblasti budou identifikovány pomocí dvou odlišných postupů ­ průnikem geografických vrstev faktorů, které se významnou měrou podílejí na vyplavování dusičnanů do vod, za použití nástrojů GIS a zároveň analýzou měřených údajů v rámci celé ČR. Pro zranitelné oblasti budou navrženy obecné principy nakládání se zdroji a zdrojovými oblastmi, jejichž aplikace povede k eliminaci plošného znečištění. Zároveň budou kalkulovány celkové náklady na systém zavedení zranitelných oblastí.
• Vývoj, zavádění a prověřování aplikace metod pro sledování hydrosféry
• RNDr. Ladislav Havel, CSc. ( (02) 20 197 339
• Zvyšující se důraz na kvalitu rozhodování v oblasti životního prostředí klade vyšší požadavky na úroveň primárních údajů o stavu hydrosféry, produkovaných hydroanalytickými laboratořemi. Úkol je dlouhodobou činností VÚV TGM a jeho řešení zajišťuje především:
• nezávislé a komplexní řešení problematiky hydroanalytických metod v oblasti chemických, radiochemických, hydrobiologických, mikrobiologických, ekotoxikologických metod, standardizace a normalizace analytických postupů i obecných otázek laboratorní praxe,
• posouzení podmínek aplikace a možností využití nově zaváděných metod, zahrnující pouze odborná hlediska (správnost, přesnost, srovnatelnost, kompatibilita s metodami EU apod.),
• modifikaci stávajících analytických postupů podle vývoje poznání a přístrojové techniky,
• prověření metod a postupů požadovaných nově přejímanými mezinárodními normami a přípravu podmínek pro jejich použití v laboratořích ještě před zavedením norem,
• porovnání nově zaváděných a dosud používaných metod s ohledem na srovnatelnost výsledků, zhodnocení přínosu nové metody a její využití pro monitorování hydrosféry,
• vypracování, resp. dopracování metod stanovení ukazatelů, které vyžaduje legislativa či praxe a pro které nejsou k dispozici standardizované postupy.
• Využití matematického modelu PHABSIM ve vodohospodářské praxi
• Mgr. Ondřej Slavík ( (02) 20 197 224
• V posledních desetiletích významně stoupá spotřeba vody využívané k hospodářským účelům. Odběr vody snižuje objem vody v říčním korytě a důsledkem poklesu průtoku je i snížení plochy toku, kterou mohou využívat vodní organismy. V řadě případů tak dochází k situacím, kdy odběr vody z původního koryta do derivačních kanálů k vodním elektrárnám, do průmyslových provozů nebo vodárenských objektů významně omezí přirozený vývoj společenstev organismů. K ovlivnění organismů dochází v úseku toku pod místem odběru, přičemž tento úsek může dosahovat délky několika km. Zhoršení životních podmínek vede k poklesu druhové diverzity, snižuje se biomasa organismů a je často omezen jejich volný pohyb v podélném profilu toku. V takových případech je nezbytné navrhnout "ekologicky" vhodný průtok, který by umožnil odběr vody pro hospodářské účely a zároveň zachoval přirozenou funkci toku. K tomuto účelu je s úspěchem využíván matematický model PHABSIM (Physical HAbitat SIMulation), jehož vývoj v 80. letech přinesl doslova revoluční posun ve vodohospodářské praxi především v USA a Velké Británii. Tento model je pracovním nástrojem metodického souboru IFIM (Instream Flow Incremental Methodology, přírůstkové metodologie v toku). Základem metody je popis vztahu mezi parametry mikrohabitatu (rychlost proudění, hloubka, kvalita substrátu) a výskytem organismů. Z tohoto vztahu je vypočtena celková vážená plocha toku, kterou mohou organismy v toku využít za průtoku určité velikosti. Produkční výpočty modelu PHABSIM umožňují hodnotit variantní návrh hospodaření s vodou v říčním korytě a jsou ideálním podkladem pro kompromisní řešení mezi návrhy jednotlivých zájmových skupin. Metoda byla již s úspěchem aplikována na řece Vltavě mezi VD Lipno I a II, na řekách Vydře, Černé, Svratce a na Načetínském potoce v Krušných horách.
• Potravní strategie juvenilních ryb v říčním prostředí
• Mgr. Ondřej Slavík ( (02) 20 197 224
• V souvislosti s poklesem diverzity fyzikálního prostředí řek v důsledku kanalizace koryta, regulace průtokového a teplotního režimu a různé míry znečištění dochází ke změnám v prostorové distribuci ryb. Ryby obsazují takové prostředí, které jim umožní zachovávat optimální poměr mezi spotřebou a příjmem energie. V důsledku úprav toku se mění nejen nabídka vhodných stanovišť a úkrytů pro ryby, ale i množství dostupné potravy. Cílem výzkumu je odhad vzájemného poměru mezi nabídkou potravy a plochou, kterou mohou ryby v kanalizovaných a regulovaných tocích obsazovat. Tyto velmi specifické údaje o prostorové distribuci ryb následně umožňují snadnější orientaci při odhadu negativních vlivů úprav toků na společenstva organismů. Výstupy výzkumu jsou začleňovány do základních principů managementu říčního prostředí.
• Radonový program ČR, ochrana před ozářením z radonu a dalších přírodních radionuklidů ve vodě
• Ing. Eduard Hanslík, CSc. ( (02) 20 197 269
• V rámci úkolu jsou zajišťovány následující činnosti:
• Příprava podkladů pro Meziresortní radonovou komisi k plnění usnesení vlády ČR č. 709/93 v oblasti poskytování finančního příspěvku na radiační ochranu u veřejných vodovodů.
• Zajišťování činnosti Konzultačního střediska k problematice ochrany před ozářením z radonu-222, popř. dalších přírodních radionuklidů ze zdrojů vod, při VÚV TGM Praha pro pracovníky městských, okresních úřadů aj.
• Provádění kontroly účinnosti nápravných opatření u zdrojů vod.
• Příprava odborné náplně celostátních konferencí organizovaných v rámci Radonového programu ČR v problematice limitování přípustného obsahu přírodních radionuklidů ve vodách, hodnocení jejich výskytu a navrhování postupů na snížení rizika z příjmu radionuklidů pitím vody.
• Výzkum vlivu jaderně energetických zařízení na životní prostředí
• Ing. Eduard Hanslík, CSc. ( (02) 20 197 269
• Řešení je rozděleno do čtyř problémových okruhů. V problematice jaderné elektrárny Temelín jsou upřesňovány znalosti o stavu hydrosféry a dalších složek životního prostředí před zahájením provozu v jejím širším okolí se zvláštním zaměřením na vývoj obsahu radioaktivních látek v povrchových, podzemních a srážkových vodách a migraci radionuklidů v hydrosféře. Je prognózován vliv činnosti JETE na hydrosféru za provozu a při maximální projektové nehodě. V problematice jaderné elektrárny Dukovany je hodnocen vliv více než desetiletého provozu na hydrosféru, zejména vývoj koncentrací tritia pod zaústěním kapalných odpadů z JEDU, včetně sledování hydraulických podmínek pro migraci radioaktivních a neradioaktivních látek při přečerpávání vody z nádrže Mohelno do nádrže Dalešice. Z hlediska ukládání (skladování) radioaktivních odpadů jsou připravovány podklady pro hodnocení vlivu úložišť na životní prostředí. Vliv starých zátěží po těžbě uranových rud je řešen na příkladu povodí řeky Ploučnice, kde je sledován vývoj kontaminace vody, dnových sedimentů a zemin v zátopovém území radioaktivními látkami v důsledku těžby uranu v lokalitě Stráž pod Ralskem.
• Depozice těžkých kovů a obsah tritia ve srážkách
• Ing. Eva Budská ( (02) 20 197 377
• Sledování chemického složení srážek v síti stanic na území ČR provádí VÚV TGM v Praze již několik desítek let. Síť stanic je zaměřena na sledování celkové atmosférické depozice metodou bulk, to jsou srážky zachycované na volné ploše a jejich obsah je rozšířen o pevný spad zachycený do nádob i v bezdeštném období.
• Cílem dlouhodobého sledování je získání podkladů pro hodnocení změn celkové atmosférické depozice a poskytování údajů, které slouží pro výpočet celoplošného znečištění vodních toků a půdy depozicí síry, nutrientů, těžkých kovů a tritia.
• Měření atmosférické depozice se provádí na 12 stanicích. Sledují se ekologicky významné látky a základy hydrochemické ukazatele, jako je pH, vodivost, sírany, chloridy, dusitany, dusičnany, amoniak, fosforečnany, křemičitany, fluoridy, celková tvrdost, vápník, hořčík, sodík a draslík. Metodou AAS se stanovují tyto kovy: arzen, berylium, hliník, chrom, kadmium, mangan, měď, nikl, olovo, vanad, zinek, železo a rtuť. Organické látky jsou sledovány v rozsahu PAU, PCB, CB, DOC a AOX pouze na stanici Ostrava-Záguří.
• Od roku 1991 jsou odebírány též vzorky srážkové vody na stanovení objemové aktivity tritia. Obsah tritia je sledován na vybraných stanicích (Lužnice nad Lužnicí, Přimda, Závišín).
• Roční chod obsahu jednotlivých složek ve srážkové vodě nevykazuje žádné výrazné pravidelnosti, obecně je možno říci, že zvýšenou mineralizaci vykazují srážky zpravidla v jarním období. V českých i moravských oblastech jsou základními složkami, které ovlivňují pH srážek, oxid uhličitý, oxid siřičitý a oxidy dusíku NO_x.
• SEKCE HOSPODAŘENÍ S VODOU
• Státní vodohospodářská bilance
• Ing. Václav Bečvář, CSc. ( (02) 20 197 225
• V rámci úkolu se zpracovává:
• SVHB minulého roku (dále SVHB MR) v členění na SVHB množství a jakosti povrchových vod a SVHB množství podzemních vod. SVHB MR je součástí kontroly užívání vodních zdrojů a průběhu hospodaření s vodou v uplynulém kalendářním roce. Zpracovává se každoročně a je ve VÚV vedena jako statutární činnost.
• Evidence realizovaných odběrů a vypouštění ve spolupráci s a. s. Povodí na základě směrnice MLVH ČSR č. 7/1977 Ú.v. a vyhlášky MLVH ČSR č. 63/1975 Sb., včetně pokračování prací na novelizaci této legislativy, jejichž hlavní součástí bude promítnutí směrnic a rozhodnutí do konkrétních požadavků na sběr dat.
• Saprobiologické monitorování vybraných toků s hlavním cílem prací pokračovat v realizaci odběrů, determinací a celkového vyhodnocení saprobiologického stavu toků v ČR za období 1996­2000 (pentáda). Výchozí bází činnosti je korigovaný seznam profilů monitorovací sítě (z roku 1996) ­ asi 1100 profilů.
• Minimální průtoky v tocích s hlavním cílem závěrečné kompletace Zásad stanovení minimálních zůstatkových průtoků v tocích České republiky. Uvedené zásady, které byly na základě připomínek v r. 1997 upraveny, je třeba dopracovat na tvar vhodný pro legislativní podobu. Obdobně je třeba na základě připomínek upravit navazující Metodickou příručku k předloženým zásadám.

Koncepce systému vodohospodářského plánování

Ing. Václav Bečvář, CSc. ( (02) 20 197 225

Cílem řešení v roce 1998 bylo zahájit analýzu věcného obsahu tzv. Rámcové směrnice Rady EU, stanovující rámec aktivit Společenství v oblasti vodohospodářské politiky, a identifikovat, popř. posléze specifikovat opatření, která budou v oblasti vodohospodářského plánování nezbytná pro aplikaci dokumentů a postupů EU v podmínkách ČR. Vedle popisu počáteční analýzy naší schopnosti zpracovávat tyto vodohospodářské plány se práce soustředily na dodatečně uplatněný požadavek garanta ­ zpracovat souhrn a aktualizaci návrhů, připomínek, stanovisek a jiných vyjádření řešitelského pracoviště z posledních několika let, týkajících se budoucího uspořádání VH a doplnit je poznatky a závěry získanými při práci v koordinační skupině, sestavené MZe pro zpracování pilotních projektů Vodohospodářských plánů povodí.

Novelizace vodohospodářské legislativy ve vazbě na předpisy EU

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

Výstupem úkolu je technický podklad k přípravě věcného záměru nového zákona o vodách, který je připravován jako první fáze legislativního procesu, jehož konečným cílem bude návrh, projednání a schválení paragrafového znění nového vodního zákona.

Do úkolu byly zahrnuty i práce související s vymezením okruhu příslušných prováděcích předpisů, které bude třeba s novým zákonem uvést v platnost.

Vzhledem k průběžně se vyvíjejícímu právnímu prostředí jak v rámci ČR, tak v rámci EU, bylo nezbytné provést řadu porovnávacích prací, aby začlenění komplexu vodního práva do celého systému ochrany životního prostředí a jeho vazeb na systém státní správy a samosprávy, bylo současně maximálně kompatibilní s platnými i připravovanými předpisy EU.

Působení legislativních a ekonomických nástrojů k podpoře ekologického nakládání s odpady

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

Cílem řešení bylo zhodnocení působnosti zákona č. 125/ 1997 Sb., o odpadech z hlediska použitých legislativních a ekonomických nástrojů ve vztahu k problematice ekologického nakládání s odpady, zejména s ohledem na omezování vlivu nebezpečných vlastností odpadů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že legislativa odpadů vznikala jako samostatná oblast práva životního prostředí nejpozději a přitom jde o obor s velkou dynamikou rozvoje a současně vysokou finanční náročností, bylo konstatováno, že je nezbytné trvale zajišťovat koordinaci využívání legislativních a ekonomických nástrojů tak, aby při maximální úspornosti nákladů bylo dosahováno co nejvyšší ekologické efektivity. Současně je připravována novela zákona o odpadech, která by měla dokonaleji zohledňovat vazby k dalším relevantním předpisům (zákon o vodách, zákon o chemických látkách apod.) a zejména reflektovat platné předpisy EU, jejichž implementace bude mít rovněž významné ekonomické dopady.

Metodika činnosti v oblasti cen vodovodů a kanalizací

Ing. Vít Smékal ( (02) 20 197 291

V roce 1998 byly uzavřeny samostatné smluvní vztahy s MZe ČR na dvě dílčí zakázky:

1. Metodické řízení cen v oblasti oboru vodárenství a kanalizace

2. Průběžná činnost metodického charakteru zaměřená především na zabezpečování agendy výkladu platných cenových předpisů v rámci věcného usměrňování cen tohoto oboru (odborná stanoviska a vyjádření ke konkrétním případům, konzultace apod.), včetně aktuálních informací pro orgány státní správy.

3. Přehled o vývoji nákladů a o realizovaných cenách vodného a stočného

4. Zpracování podrobné informační dokumentace o vývoji a struktuře nákladů v kalkulačním členění a o realizovaných cenách vodného a stočného v roce 1998 u vybraných provozních společností VaK v návaznosti na průběžně vytvářený základní informační systém na tomto úseku (metodika zpracování, aplikační programy pro počítačové zpracování, zabezpečení vstupních dat v potřebném rozsahu a struktuře, výsledné sestavy a celkové souhrny, analýzy a zhodnocení cenového a nákladového vývoje).

Ekonomické a technické podklady k návrhům vyhlášky a ostatních legislativních podkladů o poplatcích ve vodním hospodářství

Ing. Vít Smékal ( (02) 20 197 291

Řešení v roce 1998 se členilo na dvě části:

1. Podklady pro dopracování vyhlášky MŽP ČR, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

2. Podklady zahrnovaly zpřesnění definic základních pojmů ve vyhlášce (zdroje znečištění, množství znečištění v odebírané vodě), spolupráci s ČIŽP k náležitostem provozní evidence, zpracování návrhu přílohové části vyhlášky (přílohy č. 1 až 3), vyjádření k připomínkám z meziresotního projednání vyhlášky a spolupráci s ČIŽP při kontrole věcné správnosti zpracování programu na agendu poplatků.

3. Návrhy možných řešení dalších ekonomických nástrojů ve vodním hospodářství a jejich stručná analýza

4. Návrhy možných řešení zahrnovaly stručnou charakteristiku systému ekonomických nástrojů ve vodním hospodářství, analýzy současného způsobu zpoplatnění vybraných okruhů ­ povrchová voda, podzemní voda, vodné a stočné ­ včetně návrhů dalších řešení a souhrnnou rekapitulaci výsledků. Součástí řešení bylo i variantní zpracování návrhu předběžných tezí k legislativní úpravě zpoplatnění podzemních a povrchových vod (samostatná příloha výstupu).

Hraniční vody ČR (Podpora spolupráce České republiky na hraničních vodách)

Ing. Miloslav Radoměřský ( (02) 20 197 308

Práce na úkolu probíhaly průběžně podle požadavků vyplývajících z jednání zmocněnců vlád a pracovních plánů společných skupin odborníků na saském, bavorském a polském úseku státních hranic. Na saském úseku se konala v r. 1998 dvě jednání odborníků skupiny pro vodohospodářské plánování a bilancování, spojená s vypracováním potřebných podkladů, byla zajišťována odborná spolupráce s a. s. Aquatest a MŽP a byla provedena závěrečná měření pro stanovení minimálního ekologického průtoku na Načetínském potoce. Na bavorském úseku se pracovníci VÚV zúčastnili několika jednání pracovní skupiny na ochranu čistoty hraničních toků. Práce na polském úseku zahrnovala přípravu podkladů pro jednání pracovní skupiny PL (plánování a bilancování), skupiny HYP (hydrologie) a skupiny OPZ (ochrany čistoty toků). Na slovenském úseku bylo částečně zajišťováno zpracování pilotního projektu monitorování v povodí Moravy. V rámci úkolu byly také vypracovány seznamy toků tvořících i překračujících státní hranice pro všechny hraniční úseky.

Evidence vodních toků ČR

Ing. Naděžda Husáková ( (02) 20 197 326

Cílem úkolu je vedení souborné evidence vodních toků a její průběžná aktualizace s povinností udržovat identifikaci sítě vodních toků. Od roku 1996 je k dispozici databáze Evidence vodních toků ČR s jednoznačnou identifikací vodního toku ve struktuře sítě vodních toků a s informacemi o správci toku. V současné době se provádí aktualizace databáze a její integrace do informačního systému HEIS VÚV jako součásti HEIS ČR. Byla provedena aktualizace Strukturálního modelu povodí a vodních toků ve vazbě na ZVM 1 : 50 000.

Součástí úkolu je spolupráce se Zeměměřickým úřadem při tvorbě a údržbě Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED/1) podle rámcové dohody o spolupráci v oblasti geografické informace, uzavřené mezi MŽP ČR a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.

Aktualizace Základní vodohospodářské mapy ČR 1 : 50 000

Ing. Naděžda Husáková ( (02) 20 197 326

VÚV TGM zajišťuje jako gestor tematického obsahu Základní vodohospodářské mapy ČR 1 : 50 000 obnovu a vydávání cca 20 aktualizovaných mapových listů ročně v návaznosti na vydávání aktualizované Základní mapy ČR 1 : 50 000. Vydávání ZVM je zařazeno do ročních edičních plánů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a je součástí státního mapového díla. Aktualizace ZVM se provádí od prvního vydání v roce 1976. Jde o pravidelnou obnovu celostátního souboru dat o vodním hospodářství.

Seznam platných vydání 211 mapových listů pokrývajících území ČR je každoročně publikován ve Vodohospodářském věstníku SVP. Distribuce aktualizovaných mapových listů se zajišťuje podle dohodnutého rozdělovníku státním orgánům a organizacím bezplatně. Ostatním zájemcům se prodávají vícetisky za manipulační poplatek.

Práce jsou směrovány k postupnému přechodu aktualizace ZVM na technologii GIS a na integraci do HEIS ČR.

HEIS VÚV (dílčí informační systém HEIS ČR)

Ing. Petr Vyskoč ( (02) 20 197 425

V roce 1998 se v návaznosti na práce z období 1995­1997 řešily tyto hlavní problémové okruhy:

• Dokončení projektové dokumentace ­ Prováděcí projekt subsystému ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ, tzv. 3. přírůstku budování HEIS VÚV (modely množství a jakosti vody, speciální modely a nástroje, nástroje a aplikace GIS).
• Vývoj, implementace a provoz HEIS VÚV ­ dokončení uživatelských aplikací subsystému EVIDENCE ZDROJŮ A UŽÍVÁNÍ VODY, vývoj 3. přírůstku a zahájení zkušebního provozu systému v rámci jedné sekce ústavu.
• Návrh rozvoje HEIS VÚV ­ analýza rozvoje systému s předpokladem realizace v roce 1999.
• Plnění datové základny HEIS VÚV dostupnými tabulkovými a geografickými daty.
• Souhrnné informace o vodním hospodářství České republiky
• Ing. Jana Pfauserová ( (02) 20 197 285
• Cílem úkolu je zpracovávání podkladů a informací o vodním bohatství a jeho prostředí v České republice pro podporu rozhodování státní správy, vodohospodářského plánování a pro publikační účely, včetně údajů pro vnitrostátní a mezinárodní výkaznictví. VÚV TGM provádí od roku 1970 sběr údajů a informací týkajících se problematiky vodního hospodářství České republiky a publikuje je v požadovaných výstupech:
• publikace SVP ­ Vodohospodářský věstník (roční periodicita),
• ­ Vodohospodářský sborník (pětiletá periodicita),
• podklady pro Zprávy o stavu ochrany vod, o stavu životního prostředí v ČR, pro Statistickou ročenku životního prostředí ČR,
• vyplněné dotazníky pro účely mezinárodní statistiky,
• zpracování a vydání propagačních materiálů ke Světovému dni vody,
• výstupy podle operativních požadavků ústředního vodohospodářského orgánu.
• SEKCE UŽIVATELSKÝCH SYSTÉMŮ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
• Vodovody a kanalizace
• Ing. Jitka Seborská ( (02) 20 197 275
• Sdružená zakázka zahrnuje pět samostatných smluv, v jejímž rámci byly řešeny úkoly rozvojového charakteru pro MZe ČR:
• Ročenka vodovodů a kanalizací 1997, která poskytuje laické i odborné veřejnosti základní údaje o zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů a o odkanalizování a čištění městských odpadních vod v České republice. Ročenky jsou vydávány od roku 1991. Kromě celkové informace o veřejných vodovodech, čerpající z oficiálních statistických údajů, jsou jednotlivé roky věnovány různým problémovým okruhům.
• Aktualizace přehledné mapy vodárenských systémů, kanalizací a čistíren odpadních vod v ČR 1 : 200 000 v digitalizované podobě (systém Topol).
• Zhotovení nástěnných map z výše uvedené mapy.
• Přehledná mapa povodí v ČR 1 : 200 000 v digitalizované podobě (systém Topol) se zvýrazněním objektů vodního hospodářství.
• Zhotovení nástěnných map z výše uvedené mapy.
• Metodická a odborná pomoc státní správě pro vydávání vodohospodářských povolení a kontrole vypouštění odpadních a dešťových vod
• Ing. Václav Šťastný ( (02) 20 197 249
• Zakázka z příspěvku MŽP ČR zahrnuje metodické a ověřovací práce pro státní správu v oblasti technologií odpadních vod. V roce 1998 se v rámci úkolu řešilo následujících sedm odborných zadání (ve všech případech bylo snahou soustředit práce na metodickou a odbornou pomoc bez dlouhodobých technologických pokusů) pro:
• OÚ Kladno řešení situace na ČOV Kyšice ­ přetížená ČOV silně znečišťuje recipient,
• ČIŽP Hradec Králové posouzení provozních možností ČOV Nový Bydžov ­ šlo o hledání slabého místa technologické linky,
• ČIŽP Ústí nad Labem řešení situace na ČOV Jirkov ­ návrh postupu pro snížení nadměrného pěnění v aktivační nádrži,
• OÚ Rokycany pomoc při přípravě podkladů pro nová povolení k vypouštění na okrese ­ posouzení vhodnosti užití alternativních způsobů čištění pro menší obce,
• ČIŽP Hradec Králové posouzení situace na ČOV Jaroměř,
• ČIŽP Ústí nad Labem řešení situace na ČOV Varnsdorf ­ návrh postupu pro snížení nadměrného pěnění v aktivační nádrži a zbarvení odtékající vody do recipientu,
• OÚ Nymburk posouzení návrhu způsobu likvidace odpadních vod v obci Tejklov.
• Registr bodových zdrojů znečištění ­ část průmyslové zdroje (RPZ)
•  Ing. Josef Šedivý, CSc. (Ing. Václav Šťastný) ( (02) 20 197 249
• V rámci projektu byly v roce 1998 řešeny následující úkoly:
• návrh struktury registru bodových zdrojů průmyslového znečištění vypouštěného jednak do povrchových vod, jednak do veřejných kanalizací se specifikací hlavních vypouštěných škodlivých látek a jeho naplnění dostupnými údaji,
• posouzení možností získávání dat a zhodnocení současného stavu informovanosti o problematice průmyslových zdrojů odpadních vod,
• roztřídění potenciálních znečišťovatelů podle druhů výrob a příslušných směrnic EU,
• návrh na trvalé udržování a doplňování registru, včetně systému sběru a aktualizace potřebných dat,
• výstup je nezbytným podkladem k sestavení akčních plánů pro zlepšování současného stavu a plnění dohod o přidružení k EU a pro jednání s misemi EU v oblasti vod.
• Výzkum možnosti ekologické a ekonomické úpravy a dopravy pitných vod
• Ing. Jana Hubáčková, CSc. ( (02) 20 197 215
• Projekt je grantem Národní agentury zemědělského výzkumu, jehož nositelským pracovištěm je Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Praha. Na projektu se podílejí též katedra zdravotního inženýrství Stavební fakulty ČVUT Praha, Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha a Chemická fakulta VUT Brno. Dále spolupracuje organizace JčVK České Budějovice, která spravuje 72,4 km dlouhý přiváděč ÚV Plav­Tábor.
• Od září 1996 byla vypracována podrobná literární rešerše a zpracována metodika, včetně výběru vhodných lokalit pro testování změn kvality vody během dopravy. V letech 1997 a 1998 probíhalo testování kupónů z ocele, litiny a betonu ve vybraných profilech. Zjišťuje se přitom rychlost koroze, tvorba inkrustů a biofilmů, dále se vyhodnocují korozní produkty při odkalování přiváděče, analyzují a vyhodnocují naměřená data kvality vody pro modelování změn koncentrace zbytkového chloru v přiváděči. Pokračuje se v sestavování numerického hydraulického modelu přiváděče ve variantách i v analýzách závislosti koncentrace volného chloru a celkového obsahu trihalomethanů v přiváděči.
• SEKCE INFORMATIKY
• Aktualizace registru bodových zdrojů znečištění
• RNDr. Marie Franclová, CSc. ( (02) 20 197 395
• Aktualizace databáze bodových zdrojů znečištění představovala v roce 1998 třetí etapu realizace a zároveň dalšího vývoje registru založeného roku 1995. V rámci třetí etapy, která se týkala aktualizace daty získanými k 31. 12. 1997, bylo provedeno doplnění vazebních položek ­ identifikátorů míst vypouštění ­ zprostředkujících propojení Státní vodohospodářské bilance a registru. Realizované propojení umožní rozšíření registru o hodnoty skutečně vypouštěného množství a jakosti vod.
• Registr bodových zdrojů znečištění obsahuje komunální zdroje znečištění vody. Evidovanou jednotkou je zdroj znečištění, což je obec nad 1000 obyvatel, v případě potřeby rozdělená z vodohospodářského hlediska na části. Identifikace zdroje je zajištěna prostřednictvím kódu základní územní jednotky (obce), názvu části obce, povodí, okresu. Záznam o zdroji obsahuje položky jako počet obyvatel části obce, počet obyvatel obce, počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a na čistírnu, technické údaje o kanalizaci a čištění odpadních vod, o výpustech, dále údaje o tom, zda zdroj leží na vodárenském toku, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, v ochranném pásmu. V samostatném souboru jsou uložena vodohospodářská rozhodnutí s hodnotami povoleného množství odpadních vod z komunálních zdrojů.
• Dílčí databáze pořizují a. s. Povodí, centrální registr je vytvářen ve VÚV Praha.
• Koordinace projektu HEIS
• Ing. Václav Kolář ( (02) 20 197 345
• Hydroekologický informační systém ČR (dále HEIS ČR) je vytvářen k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství (§ 5, odst. h zákona č. 458/1992 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství) s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy JISŽP. Podle pověření MŽP ČR vykonává VÚV TGM funkci Koordinačního pracoviště HEIS ČR (KP HEIS). V rámci zakázky jsou zajišťovány činnosti dané Organizačním řádem HEIS jako úkoly Koordinačního pracoviště HEIS ČR.
• Koordinace se týká projektování a realizace osmi dílčích IS a dalších navazujících aktivit spojených s externími vazbami a využitím HEIS. Je dekomponována na tyto bloky činností:
• Koordinace a řízení aktivit při budování IS subjektů HEIS ČR
• Systémový dohled nad kompatibilitou připravované novely VHE s datovými strukturami HEIS
• Správa datových struktur HEIS ČR.
• Informační systém VÚV 1998
• Mgr. Marta Chromcová ( (02) 20 197 368
• Práce na IS VÚV probíhají v návaznosti na základní dokumenty zpracované v roce 1997 (Informační strategie VÚV, Úvodní studie IS VÚV, Etapový návrh IS VÚV).
• Byly realizovány práce na výběru komunikačně administrativního prostředí pro VÚV, bylo rozhodnuto o volbě Lotus Notes. Nyní se realizuje projekt instalace a zavedení Lotus Notes.
• Dále proběhlo výběrové řízení na účetní aplikační software a nyní probíhá instalace a zavedení ASW Orsoft. Obdobně v oblasti mezd a personalistiky probíhá projekt instalace a zavedení ASW Odysea 2001.
• Výše uvedené činnosti jsou koordinovány a řízeny prostřednictvím projektu pro Řízení a koordinaci zavedení IS VÚV. Cílem je vybudovat integrovaný IS, který pokryje oblast ekonomickou a provozní, odbornou, komunikačně administrativní, informační podporu vedení ústavu, jakož i rozvoj informatiky v ústavu.
• Středisko vědeckotechnických informací
• Ing. Naďa Wannerová ( (02) 20 197 206
• Středisko vědeckotechnických informací je odborným informačním pracovištěm VÚV TGM

s gescí na zpracování, uchování a šíření informací z oblasti vodního hospodářství. Jde o sledování informačních pramenů týkajících se hydrosféry ­ hydrometeorologie, hydrologie, hydrotechniky, jakosti vody, včetně analýzy a monitorování znečištění, ochrany vod před znečištěním, úpravy pitné vody, čištění odpadních vod, ekonomiky a řízení vodního hospodářství. VTEI poskytuje rozsáhlé služby jak odborné, tak i široké občanské veřejnosti.

• V současné době středisko VTEI vykonává následující činnosti: knihovnickou, bibliografickou, dokumentografickou, rešeršní, ediční a propagační.
• VTEI plní významnou úlohu v oblasti poskytování podkladů při řešení odborných úkolů pracovníků VÚV. Souhrnně lze cíle trvalé činnosti střediska charakterizovat jako zajištění sběru, zpracování, ukládání, vyhledání a šíření informací, edičních a propagačních služeb.
• Digitální Základní vodohospodářská mapa
• Mgr. Aleš Zbořil ( (02) 20 197 400
• Tato zakázka se zabývá tvorbou a aktualizací digitální Základní vodohospodářské mapy (ZVM) vycházející z dekompozice a přesnosti analogové mapy měřítka 1 : 50 000. Digitální mapa obsahuje pět polygonových, osm liniových a čtyřicet bodových vrstev. Cílem je na geografickou informaci navázat ostatní databázové informace s následnou možností plnohodnotného využití GIS technologií pro všechny uživatele mapy. Snahou je zapojit veškeré subjekty podílející se na využívání jednotlivých tematických vrstev ZVM ke zpětné vazbě vzhledem k hlavnímu gestorovi, a tím zvyšovat přesnost a kvalitu tohoto produktu.
• POBOČKA BRNO
• Projekt Morava
• Ing. Zdeněk Šunka ( (05) 413 212 24/322
• Projekt Morava řeší problematiku ochrany vody a jejího prostředí v povodí Moravy. Řešení navazuje na strategické cíle Projektu Morava z let 1992­1997 a sleduje především formulaci opatření pro podstatné zlepšení jakosti vody v povodí při zachování požadavků na její racionální užívání a postupné zlepšování stavu říčních ekosystémů.
• Cíle Projektu Morava vycházejí ze záměrů Státní politiky životního prostředí ČR a respektují požadavky mezinárodních aktivit na ochranu Dunaje.
• Hlavním cílem projektu je na základě rozšíření současných znalostí o bodových, plošných a difuzních zdrojích znečištění, jakosti vody v tocích, stavu biotopních struktur podél řeky Moravy a stavu ochrany podzemních vod zpracovat syntézu výsledků, návrhy opatření, zhodnocení přínosů navržených a realizovaných opatření, jejich aktualizace a navržení dalšího postupu v ochraně vod povodí Moravy.
• Pro dosažení uvedených cílů jsou v řešení navrhována, popř. aktualizována nápravná opatření zaměřená především na:
• snížení znečištění vypouštěného ze zdrojů komunálních a průmyslových odpadních vod,
• postupné snižování plošného znečištění ze zemědělství a dalších vlivů (eroze, skládky apod.),
• doplnění a rozšíření stávajícího systému sledování a hodnocení jakosti vod v kritických úsecích toků a vybraných zdrojů znečištění,
• zlepšování stavu ekosystému řeky Moravy a jejích přítoků, včetně revitalizací,
• snížení znečištění podzemních vod v oblastech významných zdrojů pitné vody.
• Projekt je rozčleněn do tří tematických okruhů, které jsou dále členěny na osm dílčích úkolů:
• TO DÚ Název
• 1 Zdroje znečištění
• DÚ 01 Bodové zdroje znečištění
• DÚ 02 Plošné zdroje znečištění
• 2 Vývoj jakosti vod a stavu vodních ekosystémů
• DÚ 03 Hodnocení jakosti vody
• DÚ 04 Stav a zlepšování vodních ekosystémů
• DÚ 05 Stav a vývoj ochrany využívaných podzemních vod
• 3 Syntéza výsledků a návrhy opatření
• DÚ 06 Hodnocení účinnosti realizovaných nápravných opatření a jejich aktualizace
• DÚ 07 Syntéza prací, návrhy opatření a koordinace projektu
• DÚ 08 Informační podpora řešení Projektu Morava
• Aplikace a doplňování Směrného vodohospodářského plánu v hlavních povodích ČR
• Ing. Evžen Polenka ( (05) 413 212 24/336
• Do úkolu jsou zahrnuty dvě trvalé činnosti, které tvoří součást základního poslání Výzkumného ústavu vodohospodářského ve stávající soustavě institucí zabezpečujících činnosti péče o vodní bohatství státu a jeho správy. V rámci první činnosti jsou poskytována odborná stanoviska především k určené problematice uplatňování Směrného vodohospodářského plánu podle požadavků orgánů státní správy všech stupňů. Druhou činností je aktualizace dokumentů SVP a zpracování podkladů pro jejich tvorbu podle aktuální potřeby a vývoje poznání.
• Rozsah činnosti vyjadřování a poskytování odborných stanovisek je dán okamžitými potřebami orgánů státní správy v průběhu roku, které vyplývají z plnění jejich zákonných povinností při rozhodování, zejména podle zákona o vodách a o územním plánování.
• Podpora účasti ČR v EPD a MKOD
• Ing. Ilja Bernardová ( (05) 413 212 24/334
• Vystupňování aktivit podunajských států na úseku ochrany životního prostředí v povodí Dunaje vedlo v r. 1992 k zahájení Enviromentálního programu povodí Dunaje (EPD). Stěžejním záměrem tohoto původně tříletého programu bylo vytvoření operativní základny pro podporu managementu na úseku ochrany vodních toků a jejich ekosystémů v jednotlivých účastnických státech v povodí Dunaje. V současné době je v Dunajském programu aktivně zapojeno třináct států. Od r. 1995 se připravuje činnost Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD), která by po podpisu Úmluvy na ochranu a trvale udržitelné využívání Dunaje většinou účastnických států měla převzít aktivitu v oblasti ochrany vod a ekosystémů v povodí Dunaje. Cílem úkolu je podpora aktivit vyplývajících z účasti České republiky v Enviromentálním programu Dunaje (EPD) a Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje (MKOD).
• Kromě toho jsou v rámci úkolu zajišťovány určené trvalé činnosti vyplývající z Programu, jako je např. monitoring kvalitativního stavu vod, sedimentů a biomasy.
• Součástí aktivit v roce 1998 byla příprava a účast na inauguraci mezinárodní monitorovací sítě v 1. polovině roku 1998. Nedílnou součástí řešení úkolu bylo provedení odběrů dvou sezonních vzorků sedimentů a biomasy v profilech mezinárodní monitorovací sítě EPD nacházejících se na území České republiky (Morava-Lanžhot a Dyje-Pohansko), včetně jejich analýz v širokém spektru ukazatelů, navazujícího vyhodnocení a předání do národního informačního centra.
• Vodohospodářská evidence jako zdroj dat
• Ing. Pavel Horák, CSc. ( (05) 413 212 24/333
• Úkol se zabývá zajištěním návazností vodohospodářské evidence dat na:
• obsah, formu a potřeby vyplývající ze směrnic, rozhodnutí platných i připravovaných (Rámcová směrnice) v EU,
• připravovaný nový vodní zákon, kompatibilní s Evropskou unií,
• různé rezortní registry,
• HEIS ČR,
• Státní vodohospodářskou bilanci.

V dřívějším období se úkol zabýval návrhem nové vyhlášky o vedení VHE (činnost pobočky VÚV TGM v Brně) a navazující programové vybavení pro okresní úřady (činnost pobočky VÚV TGM v Ostravě). Vyhláška je připravena k vydání, software odzkoušen. Vstup do EU je však nutno respektovat a vydání patřičně upravit.

Státní vodohospodářská bilance ­ oblast jakosti vod

Ing. Pavel Horák, CSc. ( (05) 413 212 24/333

Úkol zahrnuje celkem tři dílčí úkoly:

1. SVHB minulého roku 1997 jakosti povrchových vod ­ zpracovává část standardního výstupu SVHB z oblasti hodnocení chemismu vod a vazby na evidenci vypouštění.

2. Saprobiologický monitoring SVHB ­ jde o dlouholeté sledování jakosti vod na podkladě rozborů bentosu. V roce 1998 byly dominantní rozsáhlé terénní práce dotýkající se profilů ležících na tocích a. s. Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Moravy. Výsledkem bude celkové hodnocení stavu jakosti vod, které v roce 2000 uzavře další pravidelnou epizodu.

3. Minimální průtoky ­ těžiště tohoto víceletého úkolu v roce 1998 je v dokončení textu Metodického pokynu OOV MŽP k zásadám stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. Tento pokyn je rozšířen o letos doplněnou Metodickou příručku k zásadám stanovení MZP.

Hraniční toky

RNDr. Eva Kočková ( (05) 413 212 24/319

Mgr. Hana Mlejnková ( (05) 413 212 24/309

V roce 1998 pokračoval dlouhodobě prováděný monitoring hraničních toků, vyplývající z Protokolu zasedání česko-rakouské Komise pro hraniční vody.

Cílem společných česko-rakouských terénních šetření a laboratorního zpracování vzorků vod je vypracování souhrnné zprávy o současném stavu jakosti vody z hlediska charakteristických hodnot chemické analýzy, složení biosestonu, nárostů a makrozoobentosu a mikrobiálního znečištění. Výsledky jsou současně posuzovány z hlediska dlouhodobého vývoje a změn jakosti vody v hraničním úseku Dyje, Lužnice, Malše a významných hraničních profilech Dyje, Moravy i menších přítoků. Systematická osmihodinová šetření jsou během roku opakovaně prováděna v oblasti rakouského přítoku Pulkavy při ústí do Dyje.

Oblast údolních nádrží Dalešice a Mohelno a jaderné elektrárny Dukovany

RNDr. Eva Kočková ( (05) 413 212 24/319

Mgr. Hana Mlejnková ( (05) 413 212 24/309

V roce 1998 pokračoval velmi rozsáhlý komplexní monitoring, prováděný nejen v řece Jihlavě nad a pod soustavou nádrží a v nádržích, ale zaměřený i na vliv znečištění přinášeného z horního povodí řeky Jihlavy do nádrže Dalešice;dále pak na vliv celého komplexu na následný úsek toku řeky Jihlavy až po její zaústění do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě.

Systematická sledování změn jakosti vody jsou prováděna nejen v limitujících profilech řeky Jihlavy, ale také u vody čerpané a vracené z jaderné elektrárny, na akumulační nádrži JEDU a ve vertikálách obou nádrží. Současně jsou prováděny odběry vzorků a analýzy dnových sedimentů v obou nádržích v toku, kapalných a pevných spadů atd. Na žádost jaderné elektrárny Dukovany jsou řešeny aktuální problémy týkající se např. zarůstání chladicích věží, koroze potrubí a dalších provozních problémů spojených s jakostí odebírané vody z nádrže.

Výzkum na této lokalitě probíhal již před výstavbou údolních nádrží i jaderné elektrárny Dukovany, takže současná terénní šetření umožňují posuzovat změny v období delším než 40 let.

Vodní zdroje v ČR ­ publikace SVP č. 47

Ing. Marta Štamberová ( (05) 413 212 24/323

Publikace "Vodní zdroje v ČR" má přímou vazbu na část základního dokumentu SVP z roku 1975 o vodních zdrojích. Tuto část aktualizuje, zpřesňuje a doplňuje o nové skutečnosti, které v mezidobí v ČR nastaly nebo jsou důsledkem pokroku v hydrologii a souvisejících oborech. Textová část publikace je doplněna přehlednými tabulkami o odběrech vody větších než 10 l.s^-1, o jejich kvalitě a ochraně a grafickými i mapovými přílohami.

Publikace Vodní zdroje v ČR je prvním krokem k přípravě podmínek pro aplikaci návrhu směrnic Rady EU v oblasti vodohospodářské politiky a ostatních právních předpisů EU.

Phare Topic Link/Inland Water

Ing. Danuše Beránková ( (05) 413 212 24/325

Úkol zahrnuje expertní spolupráci pracovníků VÚV TGM v rámci konsorcia Phare Topic Link/Inland Water, které je tvořeno zástupci ze zemí střední a východní Evropy. Pracovní náplní celého projektu vedeného VITUKI Consult Rt z Maďarska je zejména poskytování informací o monitorovacích programech jednotlivých připojovaných států a zpracování komentářů k pilotním programům ETC (European Topic Center ­ Inland Waters), tj. centra zřízeného Evropskou agenturou pro životní prostředí. Konečným cílem celého programu je realizace evropské informační sítě o kvalitě a kvantitě povrchových a podzemních vod EUROWATERNET.

Povodňový plán okresu Zlín

Ing. Jana Synková ( (05) 413 212 24/332

Nová podoba povodňového plánu okresu vychází z nové odvětvové normy TNV 75 2931 a ze zhodnocení zkušeností z povodně 1997. Těžiště nového zpracování spočívá v maximálním oproštění dokumentu od textů duplikujících povodňovou legislativu a v soustředění obsahu na přípravu návodů na řešení možných situací, ke kterým může při povodních dojít.

Studie protipovodňové ochrany v okrese Šumperk

Ing. Pavel Horák, CSc. ( (05) 413 212 24/333

Úkol předkládá ucelenou koncepci realizace protipovodňových opatření na vodohospodářsky významných tocích v okrese. Analyzují se historické záznamy o význačných povodních v řadě vodoměrných stanic za dobu jejich pozorování, dále pak mimořádná katastrofální povodeň v červenci 1997 z pohledu hydrologických poznatků, škod a stavu a účinnosti současných protipovodňových opatření. Předkládá se velký výběr profilů, kde lze vybudovat různě velké retenční nádrže, navrhují se ochranné hráze i práce na zkapacitnění a stabilizaci toků. Do systému se navrhuje začlenit i stávající tři existující vodní nádrže. Veškerá větší opatření jsou navržena na podkladě četných vodohospodářských výpočtů.

Řešení mimořádných situací pod vodohospodářskými díly

Ing. Karel Drbal ( (05) 413 212 24/335

Výzkum problematiky byl v daném úkolu, který je součástí projektu Ekologické aspekty ochrany vodního bohatství, vedle nositele projektu VÚV TGM zajištěn spolunositeli ­ VUT ÚVHK Brno, ČVUT FSv, ČHMÚ Brno.

Cílem úkolu byl návrh metod, vypracování modelu předpovědi průtoků a řízení odtoku s minimalizací negativních účinků velkých vod v rozsáhlé oblasti ­ povodí. Právě volba a testování vhodných přístupů pro popis geneze povodňového odtoku v rozsáhlém povodí, které by umožňovaly jejich aplikaci v reálném čase, byl hlavním kritériem řešení. Za zájmovou oblast bylo vybráno území v povodích řek Svratky, Jihlavy a Dyje (12,277 km²). Příprava, kalibrace a verifikace modelů se prováděla na souboru dat historických povodňových situací z období 1970­1994 (7/1997).

V etapě 1998 byly srážkoodtokovým modelem HYDROG pro potřeby ČHMÚ popsány horní části povodí hlavních toků povodí Dyje a jejich přítoků. Přístupy robustní regrese a neuro-fuzzy regulace jsou integrovány v nově vytvořeném modelu BW. Modelem BW jsou popsány dolní části zájmového povodí, kde se nacházejí vodní nádrže významné z hlediska snižování negativních účinků povodní.

Součástí řešení je návrh a ověření metodiky stanovení potenciálních škod v území ohroženém povodněmi s vazbou na efektivní prostředky informatiky ­ GIS. V závěru etapy 1998 bylo použití metodiky testováno na povodí řeky Moštěnky (zasaženo povodní 7/1997).

Řešení prokázalo, že vypracované modely a použité modelovací techniky jsou použitelné v praxi, v oborech vydávání prognóz povodňových průtoků a řízení složitých vodohospodářských soustav.

POBOČKA OSTRAVA

Projekt Odra

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

Práce na Projektu Odra byly ukončeny v prvním pololetí roku 1998. Během řešení projektu bylo celoplošně zhodnoceno povodí řeky Odry z pohledu jakosti povrchových vod, stavu biotiky toků v jednotlivých složkách a hodnocení toxicity vodního prostředí. Byla provedena inventarizace bodových zdrojů znečištění a bilance hospodaření s povrchovou vodou v povodí. Pomocí programu QUAL 2E byly modelovány zátěžové stavy pro ukazatele znečištění ve zvlášť zatížených úsecích hlavních toků povodí. Získané výsledky a poznatky z Projektu Odra byly shrnuty do Akčního plánu povodí řeky Odry.

Samostatným výstupem je Hydroatlas povodí řeky Odry, ve kterém je formou grafických listů dokumentován zjištěný stav a vývoj jakosti vod v povodí. Jednotlivé listy jsou opatřeny příslušnými komentáři.

Projekt Odra II

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

Práce na projektu byly zahájeny ve druhé polovině roku 1998. V rámci řešení se navazuje na dosavadní výsledky získané při řešení úkolu Projekt Odra.

Cílem projektu je dokončení komplexního zhodnocení stavu ochrany vod v povodí řeky Odry. Na základě získaných poznatků pak vypracování zásad a návrhu pilotního projektu vodohospodářského plánu povodí v intencích požadavků EU tak, aby mohl být dopracován do "Plánu řízení povodí Odry".

Podpora národní účasti v aktivitách MKOO

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

V rámci tohoto úkolu jsou prováděny činnosti pro Mezinárodní komisi ochrany Odry, zejména pro její pracovní skupinu "Akční programy".

Byly zpracovány tzv. karty uživatelů v členění na průmysl a komunální zdroje znečištění a podklady v české části povodí Odry pro zpracovávaný "Program naléhavých opatření". Operativně jsou v součinnosti s garantem úkolu zpracovávány požadavky sekretariátu MKOO za českou část skupiny.

Biologická stabilita v oblastech rekreačních nádrží severní Moravy

RNDr. Přemysl Soldán ( (069) 613 41 81 30

Úkol, který je součástí projektu Ekologické aspekty ochrany vodního bohatství, je řešen od září 1996 a zaměřuje se na výzkum příčin narušení biologické stability ve vybraných vodních nádržích, sloužících jako rekreační plochy nadregionálního významu. Narušení biologické rovnováhy se projevuje nežádoucím snížením jakosti vod, které brání jejich technickému i rekreačnímu využití a má také dopady ekologické, projevující se narušením stability biocenóz.

Na nádržích jsou celoročně vyhodnocovány fyzikální, chemické a mikrobiologické ukazatele, množství a druhové složení fyto- a zooplanktonu. V roce 1998 v rekreačním období a po něm byl rozsah sledování rozšířen o stanovení vybraných parametrů podle požadavků EU ­ stanovení výskytu salmonel, pesticidů, kyanidů a obsahu dusíku Kjeldahlovou metodou.

Rovněž byly provedeny odlovy ryb do tenatních sítí ke stanovení vyváženosti rybí obsádky a provedení analýz vybraných polutantů v rybím mase.

Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že v důsledku podceňování a nedostatečné ochrany je rovnováha ekosystémů v rekreačních nádržích trvale ohrožena a poškozování jakosti vody v konečném důsledku vede k problémům s plnohodnotným využitím nádrží. Z hlediska EU je většina nádrží nevhodná pro využití k rekreačním účelům a dosažení některých z normovaných parametrů bude vyžadovat stanovení individuální strategie asanačních, revitalizačních a ochranných opatření pro jednotlivé nádrže.

Metodické materiály pro snížení rizik

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

V rámci úkolu byla podrobně charakterizována problematika a zhodnocen současný stav v řízení činnosti při odstraňování starých ekologických zátěží. Na základě provedeného rozboru byly vypracovány návrhy jednotlivých metodik:

1. Studie proveditelnosti

2. Sestavení projektu

3. Realizace nápravných opatření

4. Ekonomického vyhodnocení sanačního opatření

5. Aktualizované analýzy rizika

6. Ukončení nápravného opatření

7. Monitoringu starých zátěží.

Levná elektrochemická čidla

Ing. Eugen Sikora ( (069) 613 41 81 20

V rámci úkolu je ověřována konstrukce a použití elektrochemických čidel ­ sond pro rychlé a jednoduché stanovení toxických látek ve vodách. Zakázka je zpracována ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a firmou Polarocenzor. Částečně je hrazena z prostředků EUREKA.